Blog o zdravom spaní materasso vyspise.cz

„Co je s tebou?“ zeptáte se ráno kolegy v práci, který se očividně necítí dobře. „Špatně jsem spal,“ odpoví podrážděně. Podobné situace se dějí běžně po celém světě. Všichni víme, že nedostatek spánku negativně ovlivňuje naši náladu i celkové psychické rozpoložení. Vše se zdá těžší a problémy větší. 

Fyzická únava je nepříjemná, ta psychická je často ale ještě nepříjemnější. Při nedostatku spánku se pak často potýkáme s podrážděností, těžko se nám koncentruje, paměť nám neslouží tak, jak by měla. Také klesá odolnost vůči stresu a zvyšují se mnohonásobně šance, že člověk zažije úzkostné a depresivní stavy. 

Vnitřní pohoda bez spánku? Neexistuje … 

Nedostatečný a nekvalitní spánek negativně ovlivňuje naše celkové zdraví. Odborníci z americké Kalifornské univerzity se však pokusili dostat se hlouběji a prozkoumat, jak moc nespavcům probdělé noci ovlivňují jejich mentální pohodu a emoční rozpoložení. Jejich závěry pak byly publikovány v prestižním časopise Nature Human Behaviour. Studie se zúčastnilo 330 lidí ve věku 18 až 50 let. 

Vědci všechny zúčastněné rozdělili do skupin podle věku a přehráli jim různé typy emočně vypjatých klipů. Nejdříve po tom, co se vyspali dobře. Následně jim stejné klipy pustili v situaci, kdy za sebou měli noc téměř bez spánku. Výzkum pak ukázal, že u velké části lidí způsobila bezesná noc horší funkci části mozku, která je zodpovědná za to, že jsme schopni zmírnit a zvládat pocity úzkosti. Utrpěla značně také emoční stabilita, protože hlubší mozková emoční centra reagovala na podněty velmi přehnaně. Celé testování v rámci výzkumu se pak ještě opakovalo a důkladně vyhodnocovalo po celé čtyři dny po sobě. 

Vědci tak nakonec na základě dat mohli potvrdit, že nekvalitní a nedostatečný spánek zvyšuje hladinu emociálního stresu. A to až o 30 %. Po probdělé noci je tak pro řadu lidí velmi obtížné zvládat běžné situace a reagují přehnaně a útočně. Navíc odborníci varují, že pokud se organismus potýká s nadmírou emočního stresu, tak samozřejmě tělo produkuje více stresových hormonů. To se negativně odráží na celkovém zdraví člověka, který je tak více ohrožen vážnými zdravotními potížemi. Mezi ně patří nemoci psychické, například deprese, ale také obezita, srdeční onemocnění a další. 

„Bez toho, abyste se kvalitně vyspali, bude váš mozek fungovat jako akcelerátor emocí, bez potřebné brzdy,” uvedl profesor Matthew Walker, jeden z autorů této studie, pro server Independent. 

Typy osobností, které špatně spí

K poruchám spánku máme v dnešní uspěchané době nakročeno téměř všichni. Ještě o něco horší to však mají lidé s úzkostlivou povahou, lidé, kteří se potýkají s nadměrným stresem a jsou pod neustálým tlakem, lidé se sklony k depresi či k perfekcionismu. Není však až tak důležité, do které skupiny patříte, důležité je si přiznat, že nedostatečný spánek (či naopak třeba nadměrný spánek trvající přes 10 hodin denně) není v pořádku a je potřeba tuto situaci řešit, aby se vám zase dobře spalo (a tedy i žilo). 

Potřebuje dokonale splnit každý úkol. Vše musí být perfektní. To je obrovský tlak, který na sebe perfekcionista vyvíjí. Před usnutím se mu v hlavě honí, co všechno je potřeba udělat. Často také nemůže usnout strachem z neúspěchu. 

Nejčastější duševní onemocnění a spánek 

Je téměř pravidlem, že psychické poruchy doprovází problémy se spánkem. A naopak poruchy spánku jsou často příčinou větších či menších psychických problémů. Je dobře, že se o duševních onemocněních začíná stále více mluvit a přestávají být tabuizovaným tématem. Stejně tak je potřeba řešit problémy se spánkem, protože spánkové poruchy se už řadí mezi civilizační choroby 21. století.

Vůbec nejčastější příčinou dlouhodobých poruch spánku je onemocnění depresí. A neléčená dlouhodobá nespavost se pak zase často rozvine v depresi či úzkostnou poruchu. 

Stres a spánek

Moderní doba na nás klade vysoké nároky a stres se tak často stává tichým společníkem mnoha lidí. Zatímco deprese je původcem dlouhodobé nespavosti, stres většinou způsobuje nespavost krátkodobější. Akutní stresová porucha po nějakém velmi nepříjemném zážitku trvá minimálně 2 dny, nejvíce pak měsíc po tom, co došlo k události, která nadměrný stres vyvolala. 

Pokud však problémy přetrvají i po měsíci, došlo u vás například k tragédii v rodině či cítíte, že zažíváte nadměrný stres každý den, pak raději vyhledejte odbornou pomoc. 

Generalizovaná úzkostná porucha a spánek

Oboustranná souvislost mezi úzkostnou poruchou a poruchou spánku může snadno připomenout otázku, zda byla dříve slepice, nebo vejce, kterou si poprvé položili už staří Řekové. Zatímco odpověď na tuto otázku už věda našla (správná odpověď je vejce), otázka, zda byla první úzkostná porucha či porucha spánku, zůstává stále nezodpovězena. Jisté však je, že poruchy spánku jsou s úzkostnými poruchami neodlučně spjaty. 

Dlouhodobá úzkost bez známé příčiny, to je definice generalizované úzkostné poruchy. Pacienti s tímto duševním onemocněním pak trpí nespavostí vůbec nejčastěji (až 70 % z nich), jsou sklíčení a plačtiví. Generalizovaná úzkost pak velmi často trápí pacienty s depresivní poruchou. Někdy ani není možné tato onemocnění od sebe odlišit. Pak hovoříme o úzkostně depresivní poruše. 

Pacienti s generalizovanou úzkostí mají největší problém s usínáním, noční buzení je trápí méně. Přes den jsou pak velmi unavení, ale když si chtějí odpočinout, nejsou schopni usnout.

Deprese a spánek 

Odhaduje se, že depresivní epizodu zažije ve svém životě až 20 % lidí a rozhodně by se deprese neměla podceňovat. Onemocnění depresí má vysokou úmrtnost, nese s sebou vysoké riziko sebevraždy a člověk postižený depresí často díky ní onemocní i další nemocí. Každý, kdo si prošel depresí, potvrdí, že se jedná o trýznivý stav mysli, kdy nelze vidět světlo na konci tunelu. 

Nepřekvapí tedy, že depresivní poruchy jsou nejčastější příčinou dlouhodobé nespavosti. Typicky můžeme u depresivního pacienta vypozorovat, že jej trápí velmi časné ranní buzení. Ani spánek během noci však není osvěžující, protože výskyt REM fáze je nepravidelný a dochází také ke snížení množství hlubokého spánku.

Někteří pacienti s depresí mohou naopak trpět nadměrnou spavostí. I když však prospí většinu dne, necítí se odpočatí. 

Pokud vaše depresivní epizoda trvá už přes 14 dní, je namístě vyhledat odbornou pomoc. 

Maniodeprese a spánek 

Onemocnění, které se vyznačuje střídáním depresivní a manické fáze, nazýváme maniodepresivní (nebo také bipolární) porucha. Toto závažné duševní onemocnění je velmi zákeřné, protože se u pacienta s bipolární poruchou střídá období, kdy se cítí až nadneseně, usmívá se a je sebevědomý. Myšlení i pohyby jsou rychlé. Rozhoduje se velmi impulzivně. Následně však upadá do deprese a to i velmi hluboké. Maniodepresivní pacient trpí nespavostí podobně jako pacient depresivní. V období mánie se však objevuje vždy pouze nespavost, nikoliv nadměrná spavost. 

Schizofrenie a spánek 

U schizofreniků je doba usnutí prodloužena o dlouhé hodiny. Pacienti nemohou usnout v důsledku úzkosti, často je trápí halucinace. Obzvláště nebezpečné jsou bludy, které pacienta se schizofrenií nutí podezírat všechny kolem sebe.

Až vyčerpání přinese schizofrenikům spánek. Ve dne jsou pak často k smrti unavení a usínají. 

Jak spát a cítit se lépe? 

Pokud málo spíte, celou noc se převalujete a ráno se probouzíte nevyspalí, je potřeba hledat příčinu. Problém bude pravděpodobně ve stavu mysli, která tělu nedovolí, aby si odpočinulo. Dostáváte se pak do bludného kruhu, kdy vzhledem k problémům se spánkem se psychicky cítíte hůř a hlava plná starostí vám zase nedovolí usnout. 

Začněte vyhledáním kvalitního odborníka, který vám pomůže řešit vaše psychické obtíže a pomůže vám vyznat se ve vašich pocitech. A zároveň by bylo dobré zajít také do spánkové laboratoře, kde vám pomohou identifikovat a řešit vaše problémy se spánkem. Prostě se nestyďte si přiznat, že je vám mizerně. Do situace, kdy nevíme, kudy kam, se za život dostane každý z nás. 

Hned několik starých mouder poukazuje na to, že na vše je potřeba se dobře vyspat, třeba „Ráno je moudřejší večera“. Tak na sebe buďte hodní a udělejte vše pro to, aby se vám dobře žilo a dobře spalo, protože jedno bez druhého nelze. 

Dále se zaměřte na dodržování pravidel spánkové hygieny a pokoušejte se relaxovat, jak jen to půjde. Ulevit vám může příjemná masáž, procházka do přírody, dát si čaj a k tomu si přečíst dobrou knihu, podívat se na hezký film, něco si vyrobit vlastníma rukama, uvařit si jídlo, na které máte dlouho chuť, či prostě najít jiný způsob, jak být na sebe hodnější.

Naučit se relaxovat je pro řadu lidí v dnešní uspěchané době opravdovou výzvou. Pokud i vy patříte mezi ně, zkuste na tom zapracovat. Umět vypnout je dovednost velmi cenná a pro zdravou mysl nezbytná. Začněte třeba procházkou do přírody, najděte si nějaké oblíbené místo a naučte se být chvíli jen jeho pouhou součástí. 

Psychické problémy a spánek u dětí

Dle vyjádření MUDr. Petry Uhlíkové v článku Poruchy spánku u dětí a dorostu z pohledu pedopsychiatra jsou poruchy spánku u dětí a dorostu poměrně časté. Vyskytují se až u 30 % dětí a dospívajících. Pokud vaše dítě dlouhodobě špatně spí a negativně se to podepisuje na jeho fungování, pak je namístě vyhledat odbornou pomoc. Nezapomínejte, že děti reagují citlivěji na spánkový deficit, než je tomu u dospělých.

I děti mají své starosti. Problémy se spánkem pak mohou být prvním ukazatelem, že se něco děje. Naslouchejte svým dětem a zajímejte se o jejich vnitřní svět.