Věděli jste, že podle odborníků se s poruchami spánku potýká až 30 % dospělé i dětské populace? Poruchy spánku se rozdělují do několika kategorií. Zatímco pojem insomnie, který označuje nespavost, je poměrně známý, význam slova parasomnie zná jen málokdo. Co to tedy parasomnie je? Jaké jsou její typy a jak se léčí?
O spánkové paralýze, nočních děsech nebo náměsíčnosti jste už pravděpodobně slyšeli. Možná jste ale nevěděli, že se tyto spánkové poruchy označují souhrnným názvem parasomnie. Jedná se o skupinu abnormálních stavů, které doprovázejí spánek nebo jsou na něj vázány, mohou se tedy objevovat při spánku i při probuzení. Některé z poruch jsou vázány na REM spánek a jiné na fáze NREM.
Spánkové problémy, které jsou klasifikované jako parasomnie, se dělí do několika kategorií, a sice na poruchy probuzení, poruchy přechodu spánek – bdění – spánek, parasomnii při REM spánku a ostatní parasomnie. Pojďme si některé z nich představit blíže.
Náměsíčnost, označovaná také slovem somnambulismus, je spánková porucha, při níž se lidé nacházejí na hranici bdělosti a hlubokého spánku. Náměsíčnost může mít několik podob. Projevovat se může například neklidným posedáváním na posteli nebo také pohybem po bytě. Jsou dokonce známy i případy, kdy náměsíčný člověk vysával pokoj, aniž by si to uvědomoval, nebo psal textové zprávy. Před několika lety se také objevila zpráva, že náměsíčná žena ve spánku odřídila neuvěřitelných 300 kilometrů.
Náměsíčnost může způsobit nebezpečné a život ohrožující situace.
Typickým projevem nočních děsů je náhlé probuzení ze spánku doprovázené úzkostí, pocitem paniky, křikem, pláčem, tachykardií, pocením a rozšířením zornic. Noční děsy nejčastěji postihují děti, ale někdy se objevují také u dospělých. Zpravidla se noční děsy objevují zhruba půl až čtyři hodiny po usnutí a mají krátké trvání.
Velmi častou spánkovou poruchou jsou noční můry. Jedná se o velmi živé sny, které způsobují rychlé probuzení a vyvolávají narůstající úzkost. Mezi nejčastější noční můry patří pád z velké výšky, pronásledování, ochrnutí, kdy člověk nemůže hýbat nohama nebo rukama nebo se pohybovat, a také ztráta blízké osoby.
Pokud jste někdy zažili spánkovou paralýzu, dobře víte, o jak nepříjemný stav se jedná. Během spánkové paralýzy je člověk na pokraji mezi bdělostí a spánkem, ale není schopný se pohybovat nebo mluvit. Spánková paralýza je často doprovázená halucinacemi a pocitem intenzivního strachu. I přesto, že si mozek částečně uvědomuje realitu, není schopen ji odlišit od snu.
Člověk postižený spánkovou paralýzou není schopen mluvit ani se hýbat.
Jak už název spánková opilost napovídá, jde o stav nedokonalého probuzení, který se vyznačuje stavem připomínajícím opilost. Člověk se cítí dezorientovaný, má zpomalené reakce a nekoordinované pohyby. Ke spánkové opilosti nejčastěji dochází, pokud dojde k probuzení z hlubokého spánku.
Tento syndrom je charakteristický stavem, kdy pacient po probuzení nemůže znovu usnout, dokud se nenají nebo nenapije. Tento jev bohužel urychluje rozvoj obezity, cukrovky a také depresí.
Lidé, kteří trpí nočním pomočováním neboli enurézou, nejsou schopni ovládat močový měchýř, když spí. Tento problém se řadí k nejčastějším parasomniím dětského věku, v předškolním věku jím bývá postiženo až 30 % dětí, s rostoucím věkem však toto procento klesá, u dospělých se tato spánková porucha objevuje jen u 1 %.
Skřípete a vržete při spánku zuby? Pak se jedná o bruxismus, který může způsobovat problémy se zuby. Tento problém však můžete vyřešit tím, že požádáte zubního lékaře, aby vám dal na noc ochranu zubů.
Jako hypnagogické záškuby se označují krátké kontrakce svalů, které se objevují zejména na začátku spánku. Jsou tak silné, že vyvolávají pohyb a mohou se několikrát opakovat. Někdy tyto záškuby doprovází halucinace, kdy má pacient pocit, že padá nebo vidí záblesky.
Někteří pacienti zažívají také noční křeče, tedy bolestivé kontrakce ve svalech nohy, které se objevují v NREM spánku a nemocného probouzí. Nejčastěji jsou způsobeny námahou, těhotenstvím, stářím a trápí také lidi s cukrovkou nebo metabolickými onemocněními.
Mluvení ze spánku, známé také jako somnilokvie, může být vyvolané stresem, psychickými obtížemi i horečnatými stavy a často bývá doprovázeno dalšími typy parasomnie.
Opakující se noční můry byste měli řešit s psychologem.
Parasomnie je často způsobena stresem, ale může se také jednat o projev poruchy koordinace biologických a psychologických procesů v lidském organismu. Na parasomnii může mít vliv i dědičnost a také užívání léků nebo drog. Parasomnie je nejen velmi nepříjemná, ale může také vést ke spánkové deprivaci, případně ke zranění pacienta.
Léčba se odvíjí od typu parasomnie, nejčastěji se tyto spánkové poruchy léčí pomocí léků, které předepisuje lékař, behaviorální terapií nebo změnou životního stylu a prostředí, kde pacient spí.
Odborníci poruchy spánku dělí do šesti kategorií a každá z těchto kategorií má svou vlastní definici. Rozlišujeme nespavost neboli insomnii, poruchy dýchání ve spánku označované jako spánková apnoe, nadměrnou denní spavost známou jako hypersomnie, poruchy pohybu související se spánkem, poruchy denního rytmu spánku a v neposlední řadě zmíněnou parasomnii.