Jak spolu souvisí lidské zdraví, štíhlost, cirkadiánní rytmus a strava a také, co pro zkvalitnění těchto aspektů můžete udělat?
Mnozí z nás touží po štíhlém a zdravém těle i mysli. To zdraví, tu štíhlost a ten skvělý pocit a radost máme každý na dosah, největší překážkou jsou často pouze naše vlastní limity. Jak je překonat? V tomto článku odpoví nutriční terapeutka Jana Zahradníková z Centra návyků.
V následujících odstavcích najdete informace o tom, jak spolu souvisí lidské zdraví, štíhlost, cirkadiánní rytmus a strava a také, co pro zkvalitnění těchto aspektů můžete udělat. Bez správných návyků v rámci stravy a cirkadiánního rytmu není zdraví ani dlouhý život.
Představte si, že by v sobě každá vaše buňka nosila budík, kterým by řídila biologické procesy ve vašem těle. A představte si, ono to tak opravdu je.
Cirkadiánní rytmus je rytmus našich tělesných pochodů naprogramovaný samotnou přírodou se záměrem zachování našeho pevného zdraví. Trvá přibližně 20-28 hodin a opakuje se v pravidelných intervalech.
Je to naprostá paráda, představte si shluk buněk, vědci uvádí okolo 20 000 buněk tvořících suprachiasmatické jádro (SCN). SCN je umístěno v hypotalamu, což je velmi podstatná řídicí jednotka našeho mozku, která zodpovídá za hlad, sytost či řízení stresových reakcí.
SCN je nepřímo připojeno k hypofýze, štítné žláze a nadledvinkám, a tím tak zasahuje do magických mechanismů spojených s naším zdravím. Jaké to jsou? Činnost orgánů, tvorba hormonů, trávení, detoxikační a imunitní mechanismy, vlastně celé naše zdraví.
Při západu slunce se naše tělo připravuje na odpočinek.
Benefitem respektování cirkadiánního rytmu je například silnější mentální stabilita a fyzické zdraví, jelikož každý orgán dostane přesně takové podmínky, které ke svým funkcím potřebuje, a tím je zajištěna jedna z velkých podmínek pro tělesnou rovnováhu. Klíčovým hormonem v tématice cirkadiánního rytmu je melatonin. Jedná se o hormon tmy.
Tvoří jej šišinka, tzv. epifýza, což je součást našeho mezimozku. Melatonin je hormon, který v adekvátním množství a pravidelném intervalu podporuje mechanismy, jako je metabolismus, takže ovlivňuje výživu těla, hubnutí, nabírání svalové hmoty, moduluje imunitní systém, který jsme tento rok opravdu potřebovali, podporuje kognitivní funkce a udržuje rytmus i ostatních hormonů, od pohlavních hormonů přes stresové hormony až po hormony štítné žlázy. Melatonin se řídí světlem, respektive spektrem světla.
Je to světlo, tma a jejich přirozené opakování v pravidelných rytmech v přírodě (a taky věk, produkce melatoninu se s přibývajícím věkem snižuje).
Vybavíte si ranní světlo a ranní slunce? Ranní světlo je bílé, pronikavé a ostré, doslova a do písmene na probuzení. Nyní si představte tajuplné červenooranžové večerní slunce v zakrytí červánků. Barva světla, které je okolo vás, je jiná. Přes den je totiž podstatnou složkou světla modrá spektrální složka, která se dostává přes melanopsinové receptory na sítnici vašeho oka jako informace vašemu mozku. Ten signál vnímá a reaguje čilým, aktivním rozdáváním úkolů pro zachování naší bdělé aktivity ve všech směrech, které potřebujeme od metabolismu až po kognitivní funkce.
S večerním světlem, které vnímáme a zaznamenává ho zase náš oční aparát, přichází zklidnění, únava, zívnutí, zpomalení a příprava na odpočinek. Ve světle klesá modrá spektrální složka a náš mozek a ostatní systémy včetně SCN a šišinky moc dobře ví, že přichází důležitá změna a příprava na spánek.
Vyhýbejte se stresu a používání elektroniky před spaním.
Spánek a správná regulace (nejen) melatoninu úzce souvisí s trávením, vstřebáváním, spalováním, ukládáním, zkrátka s celým metabolismem. Když už je řeč o hormonu melatoninu, pojďme zmínit ještě jeden hormon, a tím je kortizol.
Kortizol je životně důležitý hormon, který když naší krví koluje často a ve velkém množství, tak rozladí celý orchestr našeho zdraví a přispívá k prozánětlivému prostředí v našem těle. Chronický stres, nadbytek stresu a prozánětlivé prostředí je v dnešní době příčinou mnoha zdravotních dysbalancí, od střevní dysbiózy a špatného trávení, únavy, ukládání nitrobřišního tuku (tuku v oblasti břicha) a spolu s ostatními aspekty může zapříčinit hlubší hormonální nerovnováhy, jako je nemožnost otěhotnět či narušení imunitních funkcí, jako jsou nejrůznější druhy autoimunit. Je to hormon stresu.
Lidé v dnešní době stres a vyčerpání zastírají sladkostmi, alkoholem, cigaretou či kávou a tím tak podporují celou kaskádu nežádoucích reakcí, a tím je častější nemocnost, přibírání, podráždění. Jedním z nejúčinnějších “léků” na přepracování je právě spánek, moudrý hasič požárů napáchaných nadměrnou stimulací nadledvinek a záplavou kortizolu.
Pokud to mám brát do důsledku, tak nejlepším lékem na stres je práce na sobě. Stresory okolo nás budou vždy, je však na nás, jak je ustojíme, přijmeme, nebo okolo nich jen proplujeme. Pevné hranice, zdravé sebevědomí, asertivní chování a práce na sobě jsou výborným štítem proti stresu, aneb to, že nás něco trápí, je (bohužel či bohudík) náš problém a my s tím něco můžeme udělat. Je potřeba, abychom možná změnili svůj postoj k situaci, někomu, něčemu i za cenu toho, že to bude nějaký čas bolet a chvíli ta změna bude trvat.
A mohla bych pokračovat, ale myslím si, že to pro začátek stačí...
Kvalitní spánek je základem našeho zdraví.
Prvním krokem vpřed je mít zdravé návyky, například:
Vnímejte své potřeby, to, co vám našeptává “zpomal, udělej si zdravé jídlo, nepij už to kafe, nedělej tu už navíc, nemáš to zapotřebí, odpočiň si, pochval se nebo třeba vyspi se”.
Jelikož mám ráda interaktivnost a praktičnost, pojďte udělat rozhodnutí už teď!
Odpovězte si na otázku: „Co už dnes udělám pro svůj kvalitnější spánek a tím pevnější zdraví? Co tím získám?“
I kdyby vám měla být užitečná jen jedna jediná informace, pak můj i váš čas strávený nad tímto článkem měl velký smysl.
„Jsi výsledkem svých každodenních návyků.“
Jana Zahradníková
Zdroje: