Podvědomé tužby a přání, reakce na vnitřní či vnější fyzické podněty, ale také trénink vašich dovedností. Každou noc se nám zdá hned několik snů. Co znamenají a proč se nám vůbec zdají? A můžou být noční můry pro tělo příznivé?
„Jak přicházejí sny?“ Otázka, kterou si po staletí kladli filozofové a teologové, dnes spíše neurovědci a psychologové. Provázela ji řada omylů i významných vědeckých objevů, které vytvořily současnou představu o tom, co se v našem mozku ve spánku děje.
Jedním z nich byl výzkum profesorky Cartwrightové, který dokázal, že většina snů obsahuje negativní emoce, na kterých se výrazně podílí mozkové jádro amygdala, sídlo úzkosti a strachu. Emoce jsou nakonec alfou a omegou snění. Promítají se v něm emotivní obrazce a situace, které podléhají emoční logice. Není tedy divu, že snění je také dílem tzv. limbického systému neboli citové oblasti mozku.
Závěrem současných neurovědců je, že sny jsou smysluplné vyjádření komplexních myšlenkových procesů, které můžeme přirovnat k představám, vzpomínkám, myšlení a vědomostem. Jsou důležité pro citový stav a duševní vyrovnanost člověka. Přehrávají staré vzpomínky a srovnávají je s nedávnými zkušenostmi a morálními principy.
Již výzkumy v 70. letech prokázaly, že spánek je velmi aktivní proces, skládající se ze dvou fází - REM a NREM spánek. REM fáze je označována za tzv. paradoxní spánek, při němž je stav těla velmi blízký bdělosti. Je pro ni typický rychlý pohyb očí a zabírá 20–25 % celkové doby spánku. Oproti tomu pro NREM fázi je charakteristická nízká aktivita mozku a klidný pohyb očí. Tato část spánku tvoří zbylých 75–80 % a dochází v ní k tělesné regeneraci.
Nejvíce snů se odehrává během REM fáze spánku, o snění však není ochuzena ani NREM fáze. Sny během REM a NREM fáze spánku se výrazně liší. Zatímco v REM fázi máte delší sny, často s organizovanou dějovou sekvencí, v NREM fázi jde o jednorázovou krátkou scénku či akci. Právě proto REM sny tvoří 90–95 % všech zapamatovaných snů.
Mozek je v REM fázi spánku utlumen a jeho výkonné funkce jsou minimální. Výjimkou je však lucidní neboli vědomé snění, při němž si uvědomujete, že spíte, a můžete se do snu aktivně zapojit.
Těchto živých snů je schopen každý, klíčový je pouze trénink. Ten se skládá převážně z tzv. testování reality, při němž pravidelně hodnotíte, zda spíte či ne. Má se za to, že automaticky začnete vyhodnocovat i realitu ve snu a jakmile bude jiná, uvědomíte si, že sníte.
Během živých snů můžete se snem manipulovat a měnit jeho podobu.
Ačkoliv je jistě zajímavé, jak sny vznikají, je pochopitelné, že mnohem více vás zajímá význam snů. Zvláště při opakujících se nočních můrách.
Možná vás překvapí, že děsivé sny nemusí nutně znamenat něco hrozného, přestože se můžete v online snáři dočíst něco jiného. Dle neurologů mohou fungovat sny jako simulátory pro trénink dovedností.
Co to znamená? Pokud v noci utíkáte před nebezpečím, bojujete a vymýšlíte strategické plány útoku, nehledejte v tom zbytečně metafory. Vaše mysl si prostě buduje ochranný systém pro případy nebezpečí. Promítá si vaše obavy a strachy a hledá proti nim účinné nástroje.
Obdobně to však funguje i s pozitivními sny a touhami. Mluvíte bravurně cizím jazykem, hrajete perfektně na hudební nástroj, ale ve skutečnosti nic z toho neumíte? Opět jste na simulátoru.
Noční můry však mohou také poukazovat na závažné psychické poruchy, jako jsou panická porucha, či posttraumatická stresová porucha. Dlouhodobé zlé sny mohou také přerůst v poruchu spánku, např. pokud spánek záměrně oddalujete z důvodu strachu z usnutí. Pokud vám tedy spánek, potažmo sny při něm, způsobují závažné úzkostné stavy, nespavost či jiné potíže, je vhodné navštívit lékaře, případně specializovanou spánkovou laboratoř.
Jestliže díky nočním můrám trpíte nespavostí, nebo máte jiné problémy se spaním, zaměřte se na podporování kvality spánku. Jak na to?
Dodržujte pravidelně spánkovou hygienu. Omezte večer pití alkoholu, nekuřte, a to ani v případě, že vás zlý sen probudí. Ulehávejte vždy v přibližně stejnou hodinu a výrazně ji neměňte. Alespoň tři hodiny před spánkem si dopřejte klidový režim a vyvarujte se náročným fyzickým aktivitám. Vyhnout byste se také měli veškerým elektronickým přístrojům, ty raději nechte v jiné místnosti.
Zaměřte se také na to, zda vaše současná postel, rošt a matrace spánek podporuje. Když k vrzající posteli či proležené matraci přičtete zlé sny, můžete očekávat, že se moc odpočatí neprobudíte.
Při problémech s usnutím můžete také vyzkoušet metodu doktora Andrewa Weila, která je založena na:
4 vteřinovém nádechu,
7 vteřinovém zadržení dechu,
8 vteřinovém pomalém vydechnutí ústy.
Tato technika by měla zpomalit váš srdeční tep a ztišit vaši mysl.
Jasnou výzvou pro neurovědce, psychology a psychiatry je využít snění pro další účely, než je pouhá duševní hygiena.
Významné studie se provádí například v oblasti rekonstrukce tváře uložené ve zrakové části mozku. Pomocí magnetické rezonance a počítače se speciálním analyzátorem se výzkumníci snaží vytáhnout z paměti pokusných osob obraz. Pokud by se tento způsob osvědčil, znamenalo by to kupříkladu revoluci při identifikaci pachatele trestného činu.
Taktéž lucidní sny se zkoumají pro vědecké účely. Například psychiatr Dresler považuje lucidní snění za možný užitečný nástroj v léčbě psychotických pacientů, u kterých je trvalé vyléčení v současné době velkým problémem.
Jsme však stále velmi daleko od toho, abychom mohli cizí sny vidět, účastnit se jich nebo je ovlivňovat. Můžeme však o takové budoucnosti přinejmenším snít.