Pro jednoho je spánek regenerace, pro druhého je to zase kontakt s něčím nadpřirozeným. Co je to spánek a co znamenají sny? Co si vlastně v průběhu dějin lidstvo o spánku myslelo?
Z biologického hlediska je to stav bez pohybu a bez vědomí, který je však možné lehce přerušit (což není možné při stavu bezvědomí). I přes dlouhodobé výzkumy ještě stále nedokážeme popsat všechny fyziologické funkce spánku. Víme, že ho nevyhnutelně potřebujeme a že jeho nedostatek nepříznivě působí na nervový systém. Z biologického hlediska je pro normální život nevyhnutelný. Úloha fáze REM, ve které vznikají sny, však zůstává nadále neobjasněná. Víme však, že přerušování této fáze (například probuzením) vede k vzniku halucinací, psychóz a jiných psychických poruch.
V pohanských náboženstvích se snům připisovalo mystické poslání. Už ve starověkém Egyptě a v Mezopotámii se spisovaly snáře pro vysvětlování snů, kterým se dávala prorocká moc. Snaha interpretovat sny a snění je tedy přítomna odedávna.
V šamanismu se za zdroj snů považují duchové, kteří se prostřednictvím našich snů snaží navázat kontakt se živými lidmi a na něco je upozornit. Někteří duchové prý radí, jiní volají o pomoc, další škodí a způsobují nemoci a bolest. Šamanovým úkolem je pomoci lidem v kontaktu s těmito duchy.
V judaismu najdeme několik popisů snů. Jsou zachyceny v Tóře, mají symbolický význam a obsahují jisté umírnění. Nejsou však výsledkem působení tajemných duchů. V ojedinělých případech mohou být sny nástrojem božího přikázání. I v Novém zákoně se potkáme se sny – ve snu přichází k Josefovi anděl a přikazuje mu, aby s Ježíšem a Marii utekl do Egypta. Křesťanství se však nevěnuje výkladům snů. Nepovažuje je za prorocké nebo mystické úkazy.
Podle psychologů neobsahují sny nic magického. Jsou to vzpomínky ze dne, který právě skončil, ponořené do dávných vzpomínek a obrazů. Může jít i o projev té stránky naší osobnosti, kterou si dostatečně neuvědomuje a kterou potlačujeme (Jung).
Podle tvarové psychologie se prostřednictvím snů „vyrovnáváme“ s tím, co se stalo v poslední době. V bdělém stavu se odehrává příliš mnoho událostí, které nedokážeme celkem zpracovat. Z toho potom vznikají sny prostřednictvím kterých si náš mozek „věci uspořádává“. Na to, co bylo správně „odložené a zatříděné“, zapomeneme. Zato ty skutečnosti, na které si vzpomínáme i po probuzení, jsou útržky našich radostí, strachů i náročných situací a to i takových, které si ani neuvědomujeme. Ve snu však nejsou ukázány přímo, a proto často nechápeme to, co se nám zdálo.
Spánek a sny zůstávají komplikovaným a neprozkoumaným úkazem. Někteří sny podceňují, jiní zase přeceňují a dovolují, aby řídily jejich život. Nejdůležitější je však to, abychom se dobře vyspali a aby spánek splnil svojí regenerační úlohu. A k tomu jsou potřebné sny. Proto se snažíme vyrábět takové matrace, které přispívají ke zdravému, nerušenému a dostatečně dlouhému spánku.